Stará televize je skutečným pozůstatkem sovětského občana. Rodina, která si mohla dovolit televizi, byla považována za bohatou. A aby viděli tento zázrak techniky, navštívili všichni sousedé a příbuzní. A když se nepoužíval, obrazovka byla přikryta ubrouskem.
Obrázek byl samozřejmě černobílý. Byly tam jen dva televizní kanály. Komentátoři krasobruslení mohli divákům dlouho a vášnivě vyprávět, jaké barevné outfity sportovci oblékli. Diváci doma tuto informaci poslouchali se zatajeným dechem..
STARÁ TELEVIZE
První plnohodnotný televizor vyráběný ve velkém množství byl KVN-49. Zařízení bylo pojmenováno na počest inženýrů Konigsona, Varshavského a Nikolaevského. Lidé si to ale rozluštili po svém. „Koupil jsem to, zapnul, nefunguje,“ byl vtip, který se občanům líbil.
Celkově se ale zařízení osvědčilo a vyrábělo se téměř do konce 60. let. Později se objevily další značky: Rubin, Rassvet, Record, Horizon, Spring, Electron. Mnoho modelů zakoupených v 70. letech (nebo ještě dříve) bylo pravidelně vyměňováno a předáváno z ruky do ruky i na počátku 2000. I když možná má někdo takový přístroj ještě doma a používá ho jako noční stolek.
Co si pamatujeme o těch starých televizorech? Neměli dálkové ovládání a změna kanálu dala hodně práce. Obzvláště pokud při změně kanálu spadl knoflík spínače, bylo nutné kovové jádro uchopit kleštěmi. Ach ano! Černobílé televizory byly také pečlivě přikryty krajkovým ubrouskem.
Pokračování na další straně