Bůh nás přes potíže mění a posiluje
Některá z největších požehnání v tomto světě pocházejí z Boží moci, která se projevuje uprostřed zkoušek. Bůh nás skrze obtíže mění, formuje, posiluje a buduje. Není nic lepšího, než když tě sám Bůh utěšuje ve tvé nejtěžší chvíli.
Za posledních pětadvacet let mé služby jsem viděl, jak se lidé vážně zranili kvůli nesprávným naukám, které říkají, že Bůh chce uzdravit veškerou bolest. Taková víra může v těch, kdo trpí, když se Bůh rozhodne neuzdravit, vytvořit obrovské množství viny a klamu.
Z toho vyplývá, že Bůh neuzdravil, protože křesťan dostatečně nevěřil nebo proto, že skrývá nějaký hřích. Viděl jsem zničenou víru křesťanů kvůli tomuto druhu nesprávného učení.
Některé lidi zavede nemoc na úplně jinou cestu, než jakou kráčeli předtím. Z věřících se mohou stát nevěřící a naopak. Člověk více přemýšlí, vnucuje se mu otázka, proč Bůh tuto nemoc dopustil.
„Je to přirozená fáze přijetí. Každý má tehdy dvě možnosti – buď od Boha utéct, nebo se k němu ještě více přivinout. V této fázi je třeba dát trpícímu nemocnému čas, být u něj, modlit se za něj, ochotně ho poslouchat, nic mu nevnucovat.“
Utrpení a nemoc přišly na svět jako důsledek odmítnutí Boha a stejná cesta posvěcená Kristem nás k Bohu přivádí zpět. „Svatý Otec František nabízí vnímání nemoci jako cesty a příležitosti k dobru.“
Proto bychom se v době nemoci neměli odvracet od Boha, ale naopak. „ Bůh je s člověkem v každém utrpení. Kráčí s ním po cestě utrpení a kříže, dává mu sílu a je jeho průvodcem nemocí v osobě Krista.“
Bůh má s touto nemocí záměr
Musíme pochopit, že někdy Boží plán pro nás není rychle uzdravit nebo vyřešit naše problémy. To je v pořádku. Bůh nás stále miluje. Bůh má stále plán. Bůh má s touto bolestí úžasný záměr, který může být pro nás v konečném důsledku požehnáním nad rámec naší představivosti.
Ale co ta nevinná malá stvoření, která nikdy nic špatného neudělala? Které za nic nemohou? Proč jsou nemocné? Proč umírají ještě dříve, než poznají svět? Možná je to proto, že nepřišli na dokonalou planetu, ale na Zemi, kde se z generace na generaci přesouvá dědičný hřích a hříchy rodičů.
Bůh se často rozhodne uzdravit! Ale někdy nás učí lépe a přibližuje se k nám, když kráčíme po pochmurné cestě utrpení. Abychom však mohli zažít požehnání z ní, je důležité, abychom se uprostřed bouře utekli k Bohu, ne od Boha.