Magnolie symbolizuje čistotu, důstojnost a vytrvalost, krásu a ženskost.
Historie magnólie začíná v dávné minulosti. V Severní Americe, Evropě a Asii byly nalezeny fosilie magnólie staré asi 95 milionů let. Vzhledem k tomu, že magnólie existovaly před objevením včel, je za jejich opylení zodpovědný hmyz s tvrdými křídly. I když vypadají křehké, okvětní lístky magnólie jsou ve skutečnosti velmi tuhé, potažené voskem, který je chrání před poškozením během opylování.
Název magnólie poprvé použil francouzský botanik Charles Plumier k označení kvetoucího stromu z ostrova Martinik. Toto jméno zvolil na počest svého kolegy Pierra Magnola, profesora botaniky a ředitele Královské botanické zahrady v Montpellier.
V závislosti na druhu může mít květ magnólie různé tvary. Barvy se liší od bílé, růžové a fialové až po žlutou a červenou. Jejich listy jsou velké a lesklé a plody vypadají jako šišky. Po prasknutí plodů se semena stanou dostupnými pro ptáky a savce, kteří je požírají a rozšiřují je dále.
Květy magnolie mají významné anxiolytické (proti úzkostem), antioxidační a protizánětlivé účinky. Dále vykazují schopnost posílení činnosti mozku a zlepšení paměti. Dále působí především jako jemné hypotensivum – přípravek snižující krevní tlak. Proto je výborným přírodním doplňkem na prevenci i samotnou léčbu anginy a mozkových příhod.
Pokračování na další straně