Zdá se, že Rusko je čím dál nervóznější z nejnovějších zpráv z Washingtonu a z možnosti, že se Donald Trump ve svém typickém stylu vydá cestou přímé vojenské konfrontace s Íránem. Americký prezident ve středu prohlásil, že „na Írán může, ale nemusí zaútočit“, což dále přiživuje napětí na Blízkém východě. Moskva, rozpolcená mezi loajalitou ke klíčovému spojenci a touhou po lepších vztazích s potenciálním budoucím americkým prezidentem, se ocitá v nelehké situaci.
Trumpovo Ultimátum a Okamžitá Reakce Moskvy
Podle Wall Street Journal řekl Donald Trump svým spolupracovníkům v Bílém domě, že je připraven schválit útok na Írán, ale před vydáním konečného rozkazu chce vidět, zda se Teherán i tak vzdá dalšího vývoje jaderných zbraní. Toto prohlášení, pronesené v kontextu již probíhajících amerických útoků na íránská jaderná zařízení, vyvolalo v Moskvě okamžitou reakci.
Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov okamžitě varoval Spojené státy, aby se nepřipojovaly k izraelské vojenské kampani proti Íránu. Tato výzva odhaluje rostoucí obavy ruské strany, že by v takovém případě mohla ztratit svého nejdůležitějšího spojence v regionu.
Prohlubující Se Vazby Mezi Ruskem a Íránem
Vazby mezi Ruskem a Íránem se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu výrazně prohloubily. Tyto dvě země podepsaly na začátku letošního roku dohodu o strategickém partnerství, která formalizovala jejich politické a bezpečnostní sblížení. Írán se stal klíčovým dodavatelem dronů a dalších vojenských technologií pro Rusko, zatímco Rusko poskytuje Íránu politickou podporu a zbraně.
Zpočátku se zdálo, že Moskva vidí v konfliktu mezi Izraelem a Íránem příležitost k posílení své pozice v regionu. Kreml rychle nabídl roli mediátora v naději, že pokud se mu podaří přesvědčit Teherán k návratu k jednáním s Washingtonem, mohl by za tuto laskavost odplatit případnými západními ústupky ohledně Ukrajiny. Tato iniciativa se však, navzdory počátečnímu optimismu, nesetkala s pozitivní odezvou ani z jedné strany.
Pokračování na další straně