Svět, který naši předci obývali před pouhými pěti sty lety, byl temnější, děsivější a z hlediska hygieny absolutně nepochopitelný. Kvalita života tehdejších obyvatel Evropy se natolik lišila od té dnešní, že jejich běžné denní návyky by v moderní době stěží obstály jako námět pro hororový film.
Představte si život, kde koupel jednou ročně, štěnice v polštáři a nočník pod postelí byly normou. Vstupte s námi do temného světa, kde čistota byla luxus a zápach byl osud…
Tělo a Voda: Vzácná a Špinavá Komodita
1. Ruce: Zdroj Krátkého Života
Až do 18. století bylo mytí rukou naprostou raritou. Běžní občané, a dokonce i mnozí z těch bohatších, jedli neumytýma rukama, což bylo jedním z hlavních důvodů častých epidemií a nízkého průměrného věku. Neumyté ruce byly přímou cestou k infekci.
2. Koupání ve Sdílené Vodě: Jednou za Rok?
Mytí v čisté, individuální vodě bylo snem. Rodiny, a často i širší společenství, používaly vodu ke koupeli opakovaně. Poslední v řadě byl ten nejméně šťastný. Často se tak dělo jen několikrát do roka, obvykle před velkými svátky.
3. Mytí Močí: Kosmetika z Nutnosti
Triky s močí se neomezovaly pouze na praní prádla. Moč, zejména ta starší, byla pro své amoniakové vlastnosti využívána i ve středověké kosmetologii. Lidé si často myli obličeje močí v domnění, že dezinfikuje a zlepšuje pleť.
4. Prádlo: Praní jako Velká Akce
Praní prádla bylo nepravidelnou záležitostí, která se odehrávala jen několikrát do roka, v kritických obdobích. Oblečení bylo nasáklé potem a špínou, a místo pracího prášku se používala drastická směs moči, louhu (popela) a říční vody, která látky spíše poškozovala, než dezinfikovala.
Domov a Intimní Hygiena: Noční Můra
5. Nočník pod Postelí: Pohodlí s Příchutí Zápachu
Samostatný pokoj s toaletou je vymožeností osvícenské doby. Ve středověku byl nočník pod postelí velkým luxusem. Jeho obsah se občas vyléval oknem (s nechvalně proslulým pokřikem „Pozor!“), což přispívalo k neuvěřitelnému znečištění měst.
6. Toaletní Papír? Ne, Děkuji!
Koncept toaletního papíru, jak ho známe dnes, neexistoval. Zatímco staří Římané používali společné houbičky, evropští předkové se obvykle omezovali na svazek listí, seno, kameny, nebo jednoduše použití ruky. To samozřejmě vedlo k dalšímu šíření nemocí.
7. Podlahy Z Odpadků a Slámy: Smrdutá Vrstva
Hliněná podlaha, posypaná slámou a štědře pohnojená vrstvami odpadků, zbytků jídla a výkalů, byla pro středověkého obyvatele stejně běžná jako pro nás moderní podlahové krytiny. Tato vrstva se měnila jen zřídka a byla živnou půdou pro parazity a bakterie.
8. Hmyzí Společníci: Štěnice a Blechy
Až do relativně čistého dvacátého století neuběhla jediná noc bez pár kousnutí štěnic. Byly běžnou součástí života, usídlené v matracích, polštářích a dřevěných konstrukcích domů. Boj proti nim byl před objevem účinných insekticidů beznadějný.
Pokračování na další straně