Výsledky byly celkem jasné
V celé Evropě a ve Spojených státech dosáhl pocit neštěstí svého vrcholu, když lidem bylo něco přes čtyřicet, přesněji ve věku 49 let. Obecně platí, že pocity nespokojenosti sledovaly po celou dobu života křivku ve tvaru kopce. Malé děti tedy začínají s poměrně nízkým pocitem neštěstí, který se zvyšuje až do věku 49 let. Poté se tento pocit opět zmenšuje a starší lidé jsou v průměru méně nešťastní než lidé kolem 49 let.
Výsledky studie proto silně podporují existenci „krize středního věku“ jako obecného jevu v různých zemích. Naproti tomu neexistuje žádná silná vědecká podpora pro existenci „krize čtvrt života“.
Proč po 49 letech nespokojenost opět klesá?
Autoři studie uvedli tři odpovědi. Za prvé, lidé by se po 49 letech mohli vzdát nesplnitelných snů a spokojit se s realistickými cíli, což by mohlo pomoci snížit pocity neštěstí. Za druhé, šťastnější lidé mohou žít déle, což způsobuje, že se lidé obávají, zda jsou nebo nejsou šťastní, a snaží se dělat více věcí, které je činí šťastnými. Za třetí by se mohlo jednat o protiefekt, kdy starší lidé vidí, jak ostatní z jejich generace onemocní a umírají, a pak se cítí vděčnější, že jsou stále zdraví, a tím snižují pocit nespokojenosti.
Obecně šťastnější jsou lidé, kteří věří v nějakého boha. Nejlépe jsou na tom hinduisté, následovaní křesťany a sikhy. Nejméně spokojeni jsou lidé, kteří se prohlašují za ateisty.
– Ženy v průměru pociťují více úzkosti než muži, paradoxně však také častěji pociťují pohodu a uspokojení ze svého života.
– Bylo zjištěno, že lidé arabského etnika patří mezi nejvíce nervózní etnické skupiny. Nejklidnější a nejméně úzkostní jsou pak Číňané.
Vědci zjistili silnou spojitost mezi zdravím a pohodou. Lidé, kteří tvrdí, že jejich zdravotní stav je velmi dobrý, hlásili životní spokojenost 8,01 z 10, ale ti, kdož dlouhodobě bojovali s nějakou chorobou, uváděli životní spokojenost nižší než 4,91.