Těhotná. Z právě zakoupeného těhotenského testu na mě zářily dvě modré čárky. Dvakrát jsem se ujistila…Jedna čárka – nejsem těhotná. Dvě čárky = jsem těhotná. Jo, definitivně jsem těhotná.
Srdce mi bilo. Hlava se mi točila. V břiše jsem měla divný pocit. Byla jsem nervózní, vzrušená, vyděšená a nadšená v jeden moment. Opravdu to vyšlo! Po letech snění to bylo skutečně tady. Měla jsem se stát matkou.
O tom, že během devíti měsíců projdu nejvíc vyčerpávající, stresující, ale také nejhezčí cestou mého života.
Během devíti měsíců jsem se naučila, že mateřství je na prvním místě. Jaké to je být matkou. A získala nový a chápavější pohled na tu úžasnou ženu, která je mojí matkou. Naučila jsem se, že děti obvykle vědí velmi málo o svojí matce. Tady je deset věcí, které vám nikdy neřekla.
1) Brečela kvůli vám. Hodně.
Brečela, když zjistila, že je těhotná. Když vám dala život. Když vás poprvé držela. To brečela štěstím. Brečela i se strachem. S obavou. Protože vás tolik miluje. Cítila vaší bolest i štěstí a sdílela je s vámi, ať už jste to věděli nebo ne.
2) Chtěla ten poslední kus koláče
Ale když viděla, jak se na něj díváte svýma velkýma očima a olizujete se, nemohla ho sníst. Věděla, že bude mnohem šťastnější, když ho sníte vy.
3) Bolelo to
Když jste jí tahala za vlasy, bolelo to, když jste jí škrábla, bolelo to, když jste jí kousla při krmení, bolelo to také. Když jste jí ještě v břiše kopala, bolelo to. Natahovala jste její břicho k prasknutí po devět měsíců, a když jste vstupovala na tento svět, její tělo se svíjelo bolestí.
4) Vždycky se bála
Už od prvního okamžiku dala všechnu svou sílu, aby vás chránila. Ona byla ta, která chtěla říct ne pokaždé, když vás chtěl někdo pochovat, a ta, která se mohla zbláznit strachem, když vás někdo skutečně pochoval, protože pořád myslela jen na vaše bezpečí. Její srdce se při vašich prvních krůčcích zastavilo. Ona byla vzhůru dlouho, když čekala, až se vrátíte, a vstávala brzo, aby vás viděla jít do školy. Vždycky byla připravená pofoukat vám každou ránu, zatočit s každou vaší noční můrou nebo noční horečkou. Vždycky tady pro vás byla.
5) Ví, že není perfektní
Ona je sama pro sebe největším kritikem. Zná své chyby a nenávidí se za ně. Ona je na sebe nejtvrdší. Chce být perfektní matkou, nic neudělat špatně. Ale i ona je jen člověk a dělá chyby. A nejspíš se pořád snaží si je odpustit. Přeje si z celého srdce vrátit čas a některé věci napravit. Jenže nemůže. Tak na ní buďte hodná, udělala vše, co mohla.
pokračujte na další straně..
6) Sledovala vás, jak spíte.
Byly takové noci, kdy byla vzhůru do tří do rána a doufala, že konečně usnete. Jen těžko držela své oči otevřené, když vám zpívala a prosila vás, abyste už spala. Když už jste konečně usnula, lehla si a
únava během krátké vteřiny přešla, když byla vedle vás, sledovala, jak sladce spíte, a cítila více lásky, než může kdo jiný cítit. I když byla úplně ztahaná a sotva držela oči.
7) Nosila vás mnohem déle, než devět měsíců
Protože to bylo nutné, tak to dělala. Naučila se vás nosit při uklízení, při krmení, a držela vás i při spánku, protože někdy to jinak nešlo. Její ruce byly unavené, záda jí bolela, ale stále vás držela, aby vás měla blízko při sobě. Tiskla vás k sobě, milovala, líbala a hrála si s vámi. V jejím náručí jste byla šťastná, cítila se bezpečně, cítila její lásku, a proto vás pořád držela.
8) Ničilo jí, když jste plakal(a).
Žádný zvuk pro ní nebyl tak smutný jako váš pláč, nic nebylo pro ní tak strašné, jako slzy na vaší tváři. Dělala, co mohla, abyste brečet přestala. Když to zrovna nešlo, její srdce se málem rozpadlo na milion kousků.
9) Byl(a) jste pro ní na prvním místě
Nejedla, nespala, neměla čas na sprchu. Vaše potřeby byly vždy před jejími. Dávala vám vše, co jste potřebovala, a na konci dne už jí nezbyla žádná energie. Ale další den se vzbudila a pokračovala v tom, protože pro ní jste znamenala tolik…
10) Všechno by to udělala znovu
Být matkou je ta nejtěžší práce na světě, a často se během mateřství dostanete až na limit. Brečíte, bolí vás to, snažíte se, selháváte, učíte se. Ale také si užíváte to největší štěstí a lásku, kterou lze zažít. I přes všechnu tu bolet, probdělé noci a časné vstávání by si to vaše matka zopakovala, protože jí za to stojíte. Takže až jí příště uvidíte, poděkujte jí a řekněte, jak jí milujete. Protože to se jí nikdy neoposlouchá.