Co říct místo výčitek?
Mnohem vhodnější je podle psycholožky pokusit se zjistit skutečný důvod přání dítěte.
Rodič se může například zeptat, co se dítěti u druhého rodiče líbí nebo co mu tam vyhovuje více. Následně může hledat způsob, zda by něco podobného nebylo možné změnit také v jeho vlastní domácnosti.
Smyslem není okamžitě dítěti ustoupit. Jde především o to, aby rodič dokázal oddělit vlastní bolest od snahy pochopit potřeby svého potomka.
Dítě by podle odbornice mělo mít možnost svůj názor vyjádřit, nemělo by ale nést celou odpovědnost za rozhodnutí mezi rodiči.
Rodič má právo cítit smutek i vztek
To ovšem neznamená, že rodič musí své vlastní emoce potlačit. Naopak. Psycholožka považuje smutek, hněv nebo pocit ztráty v takové situaci za pochopitelné.
Zásadní je pouze to, aby rodič tyto pocity nezpracovával prostřednictvím dítěte.
Michaela Maurerová sama přiznala, že období po odchodu dětí prožívala mimořádně těžce. Měla pocit, že se její dosavadní život zhroutil, hodně plakala a celá situace zasáhla také její současný partnerský vztah.
Velkou oporou pro ni byl současný partner a také mladší dcera Emma.
Nesnažte se dítě „koupit“
Psycholožka varuje také před další reakcí, ke které mohou někteří rodiče v zoufalství sklouznout – začnou o dítě soutěžit.
Chybou může být přesvědčování ve stylu „u mě budeš mít víc“, zahrnování dítěte dárky nebo vytváření obrazu druhého rodiče jako nepřítele.
Dítě podle odbornice potřebuje především vědět, že změna bydliště automaticky neznamená ztrátu vztahu s druhým rodičem.
Pro jeho psychickou pohodu přitom nemusí být nejdůležitější samotný fakt, zda rodiče žijí společně nebo odděleně. Významnou roli hraje především intenzita konfliktu mezi nimi a způsob, jakým ho před dítětem řeší.
V některých rodinách mohou děti po rozvodu dokonce fungovat lépe než před ním, pokud tím opustí prostředí plné dlouhodobých hádek a napětí.