Jeden víkend jsem domů zavolal všechny své děti a příbuzné a veřejně jsem začal manželku obviňovat ze všech smrtelných hříchů. Konstruktivně jsem tvrdil, že bychom už neměli být spolu. Byla zticha. Najednou, poprvé v životě, začala namítat.
Řekla:
„Vím, proč už se mnou nechceš být. Na vině je ta mladá Tereza!“
Moji příbuzní byli šokováni. Nevěřili tomu, co řekla. Moje mladší sestra jí dala dokonce facku. A já jsem tam stál a byl zticha. Na svou obranu jsem neřekl nic!
Marianne odešla z našeho domu. Nebrala s sebou nic. Nechala mi úplně všechno. Pomohli ji přátelé z kostela. Cítil jsem se špatně, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Všechny mé myšlenky byly směrovány na Terezu.
Jsme manželé tři roky. A je to naprostá hrůza. Jedinou krásnou věcí v našem rodinném životě byla pro mě svatební cesta, když jsem se všem chlubil mou královnou krásy. Momentálně nejsem v kontaktu s mými dětmi z prvního manželství a ani s vnoučaty. Tereza přinesla na svět dceru, ale nic k ní necítím. Jen pravidelný pocit rozčilení.
Tereza mě podvádí. Vím o tom, ale nic nedělám. Ani si nepovídáme. Sex s ní už mě přestal těšit. Přestal jsem užívat pilulky, protože nezabírají. Pokud řeka začne vysychat, je téměř nemožné tento proces zastavit.
Tereza ode mě bere všechny peníze. Je to jediná věc, která ji zajímá. Nestará se o mé stravovací návyky, vaří zřídka a neustále mi všechno vyčítá. Můj život ztratil jakýkoli smysl.
Děti se ode mě vzdálily, stejně jako jejich matka. Pán vždy vyslechl její modlitby a odpověděl na ně. Nyní beze mě vypadá mladší a šťastnější.
Udělal jsem strašnou chybu, ale bojím se to někomu přiznat…
článek pokračuje na další stránce..