Cukr může být pro mozek stejně škodlivý jako extrémní stres nebo zneužívání

Všichni víme, že kola a limonáda nejsou nejlepší pro náš pas nebo zdraví našich zubů, ale naše nová studie na krysách vnesla světlo do otázky, jak moc mohou nápoje s cukrem poškodit náš mozek.

Změny, které jsme pozorovali v oblasti mozku, který řídí emocionální chování a kognitivní funkci, byly rozsáhlejší než změny způsobené extrémním stresem v raném stádiu života.

Je známo, že nepříznivé zážitky v raném dětství, jako je extrémní stres nebo zneužívání, zvyšují riziko špatného duševního zdraví a psychiatrických poruch v pozdějším životě.

Počet traumatických událostí (nehody, svědectví zranění, úmrtí v rodině, přírodní katastrofy, fyzické, sexuální a emocionální zneužívání, domácí násilí a bytí obětí zločinu), jimž je dítě vystaveno, je sdruženo se zvýšenými koncentracemi hlavního stresového hormonu, kortizolu.

Existují také důkazy, že špatné zacházení v dětství je sdruženo se sníženým objemem mozku a že tyto změny mohou být spojeny s úzkostí.

Co jsme zjistili – strana 2

Při pohledu na krysy jsme zkoumali, zda byl dopad stresu v útlém dětství na mozek zhoršen pitím velkých objemů nápojů s cukrem po odstavení mláděte. Protože samice pravděpodobněji zažívají nepříznivé životní události, studovali jsme samice krys Sprague-Dawley.

Pro modelování traumatu nebo zneužívání v rané fázi života byla polovina vrhů po narození krys vystavena omezení množství materiálu pro hnízdění mezi druhým a devátým dnem od narození. Poté se vrátily na normální podestýlku, dokud nebyly odstaveny. Omezená podestýlka mění mateřské chování a zvyšuje úzkost potomků později v životě.

Při odstavení byl polovině krys dán neomezený přístup k nízkotučnému krmivu a vodě k pití, zatímco jejich sestrám bylo dáváno krmivo, voda a 25% cukerný roztok, který mohly pít. Zvířata vystavená stresu v útlém dětství byla menší při odstavení, ale tento rozdíl časem zmizel. Krysy konzumující cukr v obou skupinách (kontrolní a stresové) jedly během pokusu více kalorií.

Krysy byly sledovány do stáří 15 týdnů a poté byly zkoumány jejich mozky. Protože víme, že stres v útlém dětství může mít dopad na duševní zdraví a funkci, zkoumali jsme část mozku zvanou hippocampus, jež je důležitá pro paměť i stres. Byly studovány čtyři skupiny krys – kontrolní (žádný stres), kontrolní krysy pijící cukr, krysy vystavené stresu a krysy vystavené stresu, které pily cukr.

Zjistili jsme, že chronická spotřeba cukru u krys, které nebyly stresované, vytvářela podobné změny v hippocampu, jaké byly k vidění u krys, které byly stresované, ale nepily cukr. Vystavení stresu v raném věku nebo pití cukru vedlo k nižšímu vyjádření receptoru, který váže hlavní stresový hormon kortizol, což může ovlivnit schopnost zotavení se z vystavení stresující situaci.

Dalším gen, který je důležitý pro růst nervů, Neurod1, byl také snížen cukrem i stresem. Ostatní geny důležité pro růst nervů byly prošetřeny a jen pití cukru od mladého věku bylo dostatečné pro jejich snížení.

Krysy byly vystaveny vysokému příjmu cukru během vývoje a dopad cukru je zneklidňující, protože může ovlivňovat vývoj mozku, ačkoli je třeba další práce k prozkoušení tohoto jevu.

V této studii nevytvořilo kombinování příjmu cukru a stresu v raném životě další změny v hippocampu, ale zda to tak zůstane i nadále je nejasné.

Co to znamená pro nás? – strana 3

Změny v mozku vyvolané cukrem jsou velmi znepokojivé, když uvážíme vysokou spotřebu cukrem slazených nápojů, s obzvláště vysokou spotřebou u dětí ve věku 9 až 16 let. Pokud u lidí probíhají podobné procesy jako ty, které byly zjištěny v naší krysí studii, je důležité snížení spotřeby cukru napříč společností.

Skutečnost, že pití cukru nebo vystavení stresu v raném životě snížily vyjádření genů zásadních pro vývoj a růst mozku, je velmi znepokojivá. Přestože je nemožné provádět dané studie u lidí, mozkové okruhy řídicí stresové odezvy a krmení jsou zachovány napříč živočišnými druhy.

Lidé, kteří byli vystaveni traumatu v raném životě, mají změny ve struktuře jejich hippocampu. U lidí měli ti, kteří konzumovali „nejzápadnější“ stravu, menší objem hippocampu, v souladu s údaji ze zvířecích modelů.

Celkově tato zjištění naznačují, že by budoucí práce měla zvažovat případné dlouhodobé účinky vysokého příjmu cukru, zvláště v raném životě, na mozek a chování.

Jayanthi Maniam, výzkumný partner, UNSW Australia a Margaret Morris, profesor farmakologie, vedoucí farmakologie, UNSW Australia

Tento článek byl původně vydán na webu The Conversation. Přečtěte si původní článek

Přidat komentář

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno