Nedostatek těchto 4 vitamínů zvyšuje výskyt migrény až o 500%

Bolesti hlavy z migrén jsou velmi časté a mohou trvat od několika hodin až po 3 dny. Bohužel, tento typ bolestí patří mezi nejméně pochopené a tím pádem se jim od lékařské komunity věnuje i málo pozornosti.

Je tomu tak proto, že správné odhalení jejich příčin by vyžadovalo komplexní vyšetření, včetně zohlednění genetických, environmentálních a neurologických faktorů, které se liší od člověka k člověku.

Výsledkem pak je, že stížnosti pacientů na časté migrény lékaři odbijí tím, abyste na ně užívali léky proti bolesti.

Nejčastěji projevy migrén

Mezi jednotlivými pacienty se mohou symptomy migrény výrazně lišit.

Kromě typických příznaků, jako jsou pulzující či ubíjející bolest hlavy, která může být jedno nebo oboustranná, někteří pacienti zažívají před nástupem migrény i jakési „aury“ či mlhavé vidění.

Migrény mohou také zahrnovat následující projevy:

  • zimnice
  • pocení
  • nevolnost
  • zvracení
  • zvýšená teplota
  • citlivost na světlo nebo zvuky
  • v některých případech dokonce i pociťování pachů

Výzkumy ukázaly, že celosvětově trpí migrénami až 300 milionů lidí, z nichž 20 milionů postihuje migréna každý jeden den.

Co se týče rozložení mezi muže a ženy, tak častěji postihuje ženy – okolo 15 až 18%, přičemž u mužů se vyskytuje v 6 až 7%.

příčiny migrén

Příčiny vzniku migrén byly zkoumány mnoha studiemi, avšak žádná z nich nedokázala kompletně vysvětlit jejich původ u všech trpících.

Někdy dokonce vznikají i konfliktní teorie. Přesto se podařilo nalézt určitý průnik a částečnou shodu v tom, co je zřejmě vyvolává. Jde o následující 4 faktory:

1) Nadměrné zvýšení objemu krve v mozku

Jsou názory, že migréna nevzniká tehdy, když se omezí přítok krve do mozku, ale naopak tehdy, když se jí přítok zvýší a to někdy až 3 násobně.

Když je však migréna již v plném proudu, průtok krve v mozku je často zpět v normálu.

2) Neurologické poruchy týkající se aktivity nervových buněk

Další zjištění poukazují na to, že různé poruchy v aktivitě nervových buněk, které je zasahují plošně napříč celým mozkem, mohou přispívat ke vzniku migrénových bolestí.

3) Změny úrovně serotoninu

Zjistilo se, že záněty cév v těle, včetně mozku, se objevují často tehdy, když dojde k poklesu serotoninu – jednoho z přenašečů nervových vzruchů.

Hladinu serotoninu ovlivňuje několik faktorů.

Patří mezi ně například rovnováha střevní mikroflóry, příjem aminokyseliny tryptofanu, ze které se serotonin metabolizuje a také celkový stav organismu ovlivněný například stresem nebo dostatkem spánku.

4) Stahování cév v mozku

Migrény mohou také vzniknout tehdy, když dojde v mozku k počátečnímu stažení cév a poklesu průtoku krve a pak k jejich následnému rozšíření, což aktivuje neurony indikující bolest.

Chybějící vitamíny při migrénách – strana 2

Podle jedné z nejnovějších studií bylo zjištěno, že doplňky stravy obsahující vitaminy B6 (piridoxín), B9 (kyselina listová) a B12 (kobalamin) vedly k trojnásobnému snížení výskytu migrén během 6 měsíců.

Podobné závěry obsahovala i jiná studie z roku 2004, zveřejněna v Evropském žurnálu neurologie, která poukazovala na to, že záchvatům migrény se lze vyhnout užíváním vysokých dávek vitaminu B2 (riboflavin).

Kromě toho, hladiny homeocysteinu, který je zodpovědný za mnohé záněty v těle, mohou být zvýšené nefunkčností nebo mutacemi některých genů. To vás pak učiní více citlivými na migrénu.

Zjistilo se, že vitamíny B6 a B12 snižují hladinu homocysteinu. Množství, které potřebujete užívat může ovlivňovat váš genotyp. Takže vám bude stačit buď malé množství, nebo budete potřebovat vyšší dávky.

Podle profesorky Lyn Griffithsová:

… pokud by všichni pacienti dostali stejné dávky vitamínů během stejného období, očekávali bychom, že lidé s genotypem TT, kteří mají sníženou enzymatickou aktivitu, by syntetizovali nižší množství homeocysteinu než pacienti nesoucí gen C-allele.

To by současně znamenalo i nižší snížení homeocysteinu a následných příznaků migrény.

Vypadá to zvláštně, ale lidé s genotypem TT mají větší riziko migrén a zároveň vyžadují vyšší dávky vitamínů skupiny B, aby dosáhli stejného účinku jako nosiči genu C-allele. Na otestování této hypotézy však budou zapotřebí ještě další a větší studie.

Kromě vitaminů skupiny B existuje ještě další, mnohem více rozšířený nedostatek jednoho vitamínu.

Před rokem jedna pozorovací studie, diskutována na 50. výročním zasedání Americké asociace pro bolesti hlav, zjistila, že přibližně 42% pacientů s migrénami trpí nedostatkem vitamínu D.

Výzkumníci také zjistili, že čím déle trpíte chronickými migrénami, tím je vyšší pravděpodobnost, že máte nedostatek vitaminu D.

Sledujte nás na Facebooku

https://www.facebook.com/ElectropiknikCZ/?fref=ts

Přidat komentář

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno