U části pacientů tak může mít hypertenze výraznou neurogenní složku.
Experimenty přinesly jasné výsledky
Výzkumníci testovali tuto teorii na zvířecích modelech. Pomocí genetických úprav dokázali neurony v oblasti pFL aktivovat i deaktivovat a sledovali následné změny.
Při aktivaci těchto neuronů docházelo ke zvýšení krevního tlaku, zatímco jejich utlumení vedlo k návratu hodnot do normálu.
Fyziolog Julian Paton k tomu uvedl, že při hypertenzi je tato oblast mozku aktivnější a její deaktivace může tlak snížit.
Nová cesta k léčbě
Ačkoli jde zatím o experimentální výzkum, výsledky naznačují nový směr léčby. Cílem je najít způsob, jak ovlivnit pFL neurony nepřímo a bezpečně.
Jednou z možností jsou tzv. karotická tělíska – malé struktury v oblasti krku, které fungují jako senzory a mohou ovlivňovat aktivitu této mozkové oblasti.
Vědci pracují na vývoji léku, který by dokázal utlumit jejich aktivitu a tím nepřímo regulovat krevní tlak, aniž by bylo nutné zasahovat přímo do mozku.
Výzkum je zatím na začátku
Je důležité zdůraznit, že současné poznatky vycházejí ze studií na zvířatech. Ještě bude nutné potvrdit, že stejný mechanismus funguje i u lidí a že navrhovaná léčba je bezpečná.
Pokud se to podaří, může jít o významný posun v léčbě hypertenze, zejména u pacientů, u nichž současné metody selhávají.