V České republice se ručičky hodin tradičně mění dvakrát ročně, ale parlament se již dříve pokusil zastavit sezónní „manipulaci“ s hodinovými ručičkami, aby byl zachován standardní čas. Tato iniciativa byla nakonec zmrazena. Češi si tak budou muset přenastavit hodiny a opět přepnout z letního na zimní čas.
Středoevropský čas (SEČ), standardní čas, je mylně označován jako zimní čas. Letní čas byl zaveden proto, aby se prodloužil den pro běžné denní lidské činnosti a aby se ušetřila energie tím, že se zamezí umělému osvětlení. Vycházelo se však z předpokladů, které vznikly před 100 lety. Dnešní odborníci na energetiku tvrdí, že změna času bude mít na spotřebu elektřiny malý nebo žádný vliv.
Zatímco letní čas má pozitivní vliv na lidskou psychiku a biologické rytmy, samotná změna času má vliv negativní. Statistiky ukazují, že bezprostředně po změně času se vždy zvyšuje počet dopravních nehod.
Podle nařízení EU se přechod provádí současně ve všech časových pásmech a poslední neděli v březnu nebo v říjnu. V USA a Kanadě začíná letní čas druhou neděli v březnu, zatímco standardní čas začíná první neděli v listopadu. V některých částech Kanady se však letní čas vůbec nepoužívá.
Letní čas je problémem v oblastech s mírným podnebím. V tropických oblastech má letní čas smysl, protože délka letního dne se příliš neliší od délky zimního dne.
Země na jižní polokouli zažívají léto v době, kdy je na severní polokouli zima, takže letní čas se uplatňuje v opačném čase než na severní polokouli.
Pokračování na další straně