Téměř jako doma se v Česku cítí 20 let po rozdělení Československa popoví hudebníci z východní části bývalé federace. Mnozí slovenští interpreti vydávají alba u nadnárodních společností se sídlem v Praze, často v České republice koncertují a zúčastňují se ankety Český slavík. Ilustrací, že tuzemští pořadatelé neberou Slováky jako zahraniční hudebníky, je fakt, že většinu honorářů dostávají v českých korunách, a ne eurech. Vyplývá to ze zjištění ČTK.
„Vnímám rozdělení ze dvou pohledů. Ten první je ekonomicko-politický, a to jsem rád, že jsme od sebe, protože každý má svoji ekonomiku, své politiky a svoje hádky, vlády a dálnice. Druhý pohled je kulturní, a tam hranice neexistují. Například pan Donutil mluví tak dobře slovensky, až jsem měl pocit, že je to náš nejlepší herec,“ řekl ČTK člen kapely No Name Igor Timko.
No Name podle Timka nemají problémy s češtinou. „Narodili jsme se ještě v dobách Československa, takže rozumíme česky dobře. Navíc naši potomci díky dětským televizním programům rozumí česky taky.“ Právě No Name před třemi lety vydali společnou píseň s českými Chinaski Ná, ná, náá. Text od Igora Timka pojednává o tom, že Češi a Slováci pořád patří k sobě.
Jako host na novém albu populárních Horkýže slíže s názvem St. Mary Huana Ganja v písni Povaľači účinkuje „valašský král“ Bolek Polívka, který na začátku listopadu desku také pokřtí. „Dnes se na rozdělení s odstupem času díváme jako na historickou událost a myslím, že ani naše děti nebudou debatovat o tom, zda to byl správný či špatný krok. Jako pro kapelu pro nás Česká republika není cizina, po vstupu do schengenského prostoru, už jsme prakticky takové evropské Československo,“ uvedl zpěvák a lídr kapely Peter Hrivňák vystupující pod jménem Kuko. Dodal, že asi šedesáti procentům jejich textů Češi rozumějí a zbytek vytváří „exotično“.
Do ČR jezdí vystupovat také mladá slovenská skupina The Paranoid, jejímuž zpěvákovi a textaři Igorovi Belajovi bylo v době dělení Československa pět let. „Nevnímáme žádný rozdíl mezi hraním doma a v Česku. Je to pro nás bratrský stát, a ne nějaké zahraničí,“ uvedl Belaj.
Hvězda předlistopadové hudební populární scény Peter Nagy vnímá rozdělení Československa v době vzniku Evropské unie jako paradox. „Bylo zvláštní, že díky rádiím, která nadále hrála na Slovensku české a v Česku slovenské písně, se ukázala pravdivá slova Egona Bondyho, že se nelze odpárat od epochy. Písničky sjednocují svět a rozdělení Československa nerozdělilo hudbu,“ podotkl Nagy.
Také tuzemské kapely a interpreti se snaží vystupovat na Slovensku. Jezdí tam například skupina Chinaski, Karel Gott nebo David Koller.
O slovenský pop je v ČR stále zájem. Využili toho například pořadatelé letošního ročníku hudebního festivalu Benátská noc, který se konal v červenci v libereckém areálu Vesec. „Zahřívací kolo“ festivalu zařídili Horkýže slíže, Kristina, No Name, Peter Nagy, Popcorn drama, The Paranoid a Tublatanka v programu nazvaném Slovenská noc.
Vedle zavedených jmen, jako jsou skupiny Elán a Team nebo Miro Žbirka, se s větším či menším úspěchem na české scéně snaží prosadit i další interpreti, jako například zpěvačka a kytaristka Zuzana Smatanová či skupiny Desmod a Iné kafe. O propojenosti obou hudebních scén svědčí i společné soutěže Česko Slovensko má talent, Česko Slovenská SuperStar a Hlas ČeskoSlovenska.
Na zájem o slovenské interprety reagovali také pořadatelé ankety Český slavík a před třemi lety přidali kategorii Slavíci bez hranic, určenou pro interprety a kapely ze Slovenska. Zatím pokaždé zvítězila skupina No Name.
Roman Jireš kš - Praha 22. října (ČTK)