TRAIN SAVE ME SAN FRANCISCO
Pat Monahan – vocals · Jimmy Stafford – guitar · Scott Underwood – drums
Během patnácti let své existence se Train zapsali do hudební historie především skladbami „Drops of Jupiter (Tell Me),”, který se může chlubit cenou Grammy a singly “Meet Virginia” a “Calling All Angels,” které úspěšně bodovaly v hitparádách. Od vzniku v San Franicku (1994) se Train těší úspěšné kariéře. Multipatinová ocenění, vyprodané koncerty, úspěch za úspěchem. Po albu For Me, It’s You (2006) si kapela dala na tři roky oraz. Vrací se se svým již pátým albem, Save Me San Francisco, Train prostudovali své začátky a rockové kořeny, zvuk, který je proslavil. Dnes jsou na tam lépe než dříve – jejich forma je totiž excelentní.
„Myslím, že dát si pauzu, odpočinout si od sebe znamená, že k sobě máme teď ještě srdečnější přístup,“ říká frontman Pat Monahan. „Uvědomili jsme si jak moc znamenáme jeden pro druhého několikaletá pauza nám jen pomohla podívat se na sebe, co kdo může kapele přinést, oproti minulosti, kdy nám ve skupině něco chybělo.“
Když už se ohlížíme za historií Train, je třeba připomenout, jak si její členové váží San franciska, které formovalo jejich identitu a zvuk. Není divu, že titulní skladba alba je holdem Bay Area, které má kapela tak v lásce. „San Francisku jsme vděční za vše. Vzalo nás do svého náručí, kdy jsme to nejvíce potřebovali.“ Monahan se láskou k San Francisku vůbec netají a pokračuje: „Album je vlastně hold, pocta tomuhle městu. San Francisko, život v něm, i když jsme to dříve možná netušili, je v naší muzice. Nejlepší léta našeho života. Chceme mu takhle poděkovat.“
“Save Me San Francisco” je autobiografickým součtem všeho, co město kapele v jejích začátcích přineslo. Není ale jen pohlednicí města, v textech najdete také osobních zpovědí Monahana. „Hodně to samozřejmě souvisí s tím, kde teď žiju. Ani Jimmy a Scott už ve městě nežijou, ale všem nám chybí.“
Train strávili duben a květen loňského roku v londýnských Kensaltown Studioas s producentem Martinem Terefem (KT Tunstall, Jason Mraz, James Morrison), na jehož adresu se Monahan vyjádřil: „člověk, který nás dostal ke kořenům prvního alba“.
“Práce s ním byla neuvěřitelně inspirativní a osvěžující,“ říká zpěvák. „Oceňuju jeho přínos a přístup k práci ve studiu. Je v tom prostě skvělej. Nikdy jsem se v životě nebavil jako při nahrávání téhle desky. Asi už jsem jich udělal sedm, ale tohle bylo opravdu nejlepší.
Save Me San Francisco představuje Train v úsporném, organickém pojetí který vyvolává feeling bluesem a folkem ovlivněných skupin. „Je to jednoduché,“ vysvětluje Monahan zvuk nahrávky. „Ale podle nás zároveň cool, protože tam prostě najdete dobré melodie a chytlavé riffy. To je podle nás důležitější, než to přeprodukovat. Cesta zpátky pro nás znamená také cestu vpřed.“
V těchto dnech a tomhle věku, zkušenostech, po půldruhé dekádě na scéně, se Train představují v té nejlepší možné formě. Začátky členů kapely zní až úsměvně: „Pořád si vybavuju, jak jsem byl malířem baráků. Byla to sranda, měl jsem to rád. Už bych to ale dělat nechtěl, nechci tuhle práci pomlouvat, a už vůbec snižovat její význam, ale na pódiu je moje parketa, kde jsem tím, jakým se cítím být. Myslím, že nejlépe se vyjadřuju hudbou. Moje cíle jsou jednoduchý, třeba vyprodat Madison Square Garden. Jednoduchý, ale zároveň velký.“