DVOŘÁKOVA NOVOSVĚTSKÁ OSLAVÍ JIŽ TOTO PONDĚLÍ VÝROČÍ 120 LET OD SVÉ PREMIÉRY
Patří k nejznámějším symfoniím, je pevnou součástí repertoáru symfonických orchestrů a dirigentů po celém světě a počet jejích nahrávek zaujímá jedno z předních míst světového žebříčku. Již v pondělí 16. prosince si připomene 120 let od světové premiéry Dvořákovy Novosvětské v newyorské Carnegie Hall. Slavná Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z Nového světa“ byla poprvé provedena v roce 1893 Newyorskou filharmonickou společností pod vedením Antony Seidla a její přijetí bylo triumfální. Premiéra se po právu stala vrcholnou kulturní událostí sezóny. V Praze zazněla skladba poprvé až o rok později, ale zato pražskou premiéru v Národním divadle dirigoval osobně Antonín Dvořák.
Od svého uvedení zní Novosvětská pravidelně v koncertních sálech i arénách po celém světě v provedení těch nejlepších orchestrů. Své nezastupitelné místo má každoročně i v programu festivalu c, který je slavnému skladateli věnován. V minulých letech si mohli návštěvníci vychutnat Dvořákovu poslední symfonii například v nastudování Lucemburské filharmonie či Německého symfonického orchestru z Berlína. Nadcházející 14. ročník festivalu nabídne „Novosvětskou“ 16. září v Dvořákově síni Rudolfina v provedení Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského pod vedením maestra Vladimíra Fedosejeva. V druhé půli koncertu pak zazní Prokofjevův houslový koncert č. 2 g moll, jehož sólového partu se chopí přední virtuóz Vadim Repin.
Již nyní je možné zakoupit vstupenky na uvedený koncert za zvýhodněné předvánoční ceny od 390 do 2 290 Kč ve Vstupenkovém centru Dvořákovy Prahy, v sítích Perfect System a Ticketpro a na pobočkách Pražské informační služby. Vstupenky jsou dostupné i online na www.dvorakovapraha.cz. Pořadatelé nabízejí ke vstupenkám i speciální vánoční balení.
Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z Nového světa“ je Dvořákovým nejproslulejším dílem, v dnešním jazyce vyjádřeno „globálním“. Právě tuto jeho skladbu dokáží notovat lidé z celého světa, což mimo jiné činí českého skladatele naším nejslavnějším umělcem všech dob. Do pentatoniky a synkopovaného rytmu „Novosvětské” zakomponoval Dvořák svůj úžas nad dynamicky se rozvíjejícími Spojenými státy americkými, kam byl pozván řídit konzervatoř.
Skladatel, dříve obdobně fascinován slovanskou melodikou, naslouchal černošským spirituálům a dokázal tuto inspiraci vtělit do obtížné symfonické formy. Nechal se inspirovat i kulturou amerických Indiánů v podobě Legendy o Hiawathovi. Suverénně kompaktní, invenčně melodická kompozice zapůsobila na současníky strhujícím dojmem a skladatelův melodický génius se těší světové popularitě dodnes.
Dvořákova Praha nabídne příští rok „Novosvětskou“ v interpretaci Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského pod vedením jedenaosmdesátiletého maestra Vladimíra Fedosejeva. Legendární ruský dirigent je zároveň stálým hostujícím dirigentem Operního domu v Curychu a v letech 1997 – 2004 byl šéfdirigentem Vídeňských symfoniků. Jeho záběr je nesmírně široký, velký úspěch například sklízel v největších operních domech Evropy svým pojetím oper Musorgského, Čajkovského, Verdiho, Berlioze, Janáčka nebo Šostakoviče, nahrál mnoho symfonií, oper a baletů Rimského-Korsakova, Rachmaninova, Stravinského, Scrjabina, Brahmse nebo Beethovena.
Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského se Fedosejev ujal v roce 1974 a učinil z něj světově uznávané těleso. Orchestr, založený v roce 1930 pod názvem První symfonický orchestr Sovětského rozhlasu, během své existence dvakrát změnil jméno. S uměleckým krédem tohoto tělesa jsou spojeni největší umělci ruské hudby vůbec – jmenujme alespoň dirigenty Leopolda Stokowského, Jevgenije Mravinského nebo legendární sólisty Davida Oistracha a Svjatoslava Richtera.
Těleso uvedlo řadu děl Šostakoviče, Chačaturjana či Prokofjeva v premiéře a ruští skladatelé mu často své skladby přímo věnovali. V současnosti orchestr nadále spolupracuje s největšími hvězdami ruského původu – Maximem Vengerovem, Vadimem Repinem nebo Jevgenijem Kissinem.
Houslová virtuozita Vadima Repina nechává bez dechu publikum celého světa. Vadim Repin byl ke kariéře sólového virtuóza předurčen jako zázračné dítě. Narodil se v roce 1971 na Sibiři, housle držel v rukou poprvé v pěti letech a již v jedenácti vyhrál zlatou medaili ve Wienawského soutěži napříč všemi generacemi, jako čtrnáctiletý vystoupil v Tokiu, Berlíně a Helsinkách a jen o rok později debutoval v Carnegie Hall. V sedmnácti letech se stal nejmladším vítězem prestižní mezinárodní hudební soutěže Councours Reine Elisabeth.
Repin vystupuje s nejlepšími orchestry na světě, včetně Berlínské filharmonie, Bostonských nebo Chicagských symfoniků, Newyorských filharmoniků a dalších. Jeho diskografie čítá i řadu oceněných alb komorní hudby. S violoncellistou Mishou Maiským a klavíristou Lang Langem získal cenu Echo Classic za nahrávky Čajkovského a Rachmaninových trií, za nahrávky Griega, Janáčka a Césara Francka s klavíristou Nikolajem Luganským obdržel Hudební cenu BBC v roce 2011 a Edisonovu cenu. V loňském roce o Repinovi televize Arte uvedla hodinový dokument s názvem Vadim Repin – Zvukový mág, v němž se umělec vrací zpátky na Sibiř, kde jako dítě objevil svůj talent. Vadim Repin žije ve Vídni a hraje na mistrovský nástroj z roku 1743 z dílny Guarneri del Gesù.
Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha je významnou kulturní i společenskou událostí. I v příštím roce nabídne během září opět bohatý program představující dílo Antonína Dvořáka i dalších skladatelů světové hudební historie v podání mimořádných interpretů. Festival hostí špičkové sólisty, dirigenty, mezinárodně uznávané orchestry i komorní soubory, zároveň dává prostor i začínajícím umělcům. Podrobný program bude zveřejněn na jaře příštího roku.
Foto Dvořákova Praha
zdroj: Silvie Marková & Lucie Čunderliková