Po letech konfliktu se syrská ekonomika výrazně propadla. Země se stala závislou mimo jiné na výrobě a pašování amfetaminu Captagon, na jehož produkci měl dohlížet Asadův bratr Maher.
Asad postupně omezoval vliv zkušených státních úředníků a více se spoléhal na úzký okruh mladších poradců. Mezi nimi figurovala i bývalá novinářka Luna al-Šabl, která byla podle reportáže jeho blízkou spolupracovnicí a údajně i osobní partnerkou.
Záhadná smrt Luny al-Šabl
V červenci 2024 byla al-Šabl nalezena mrtvá ve svém voze nedaleko Damašku. Oficiální verze hovořila o dopravní nehodě. Některé zdroje však poukazovaly na rozpory mezi stavem vozidla a rozsahem jejích zranění.
Podle anonymních izraelských i syrských zdrojů citovaných magazínem měla být al-Šabl zapojena do předávání informací Rusku o íránských aktivitách v Sýrii. Tyto informace však nebyly nezávisle potvrzeny a jejich pravdivost zůstává nejasná.
Reportáž zároveň uvádí, že se objevily spekulace o možné likvidaci na příkaz samotného Asada – tato tvrzení však nelze ověřit.
Život v exilu a diplomatický tlak
Po pádu režimu byl Asad přesunut do Moskvy, kde nyní žije se svou manželkou Asmou al-Asad a rodinou. Nové syrské vedení požaduje jeho vydání výměnou za zlepšení vztahů s Ruskem, které si nadále udržuje strategické vojenské základny na syrském pobřeží.
Reportáž tak přináší pohled na poslední fázi vlády, kterou charakterizovala izolace, politická tvrdohlavost a sporné osobní vazby. Mnohá obvinění zůstávají neprokázaná, přesto ukazují, jak složitý a mnohovrstevnatý byl konec jedné z nejkontroverznějších kapitol moderní syrské historie.