Uvědomujete si, co se děje s druhým člověkem, když se za něj modlíte? Toto úžasné svědectví vám otevře oči pro to, jak Bůh jedná.
Vzpomínám si na další příležitost, kdy jsem byl pozván do Los Angeles na setkání ředitelů představenstva OMS. Bylo to v červenci 1962. Poslední dny v Landouru, osmnáct set metrů nad mořem, se mi udělalo špatně. Měl jsem zánět v krku, bolelo mě tělo avystoupala mi teplota.
Když jsem se snažil vyčistit svůj stůl od nevyřízené pošty, modlil jsem se, aby si moje rodina nevšimla mého stavu, protože jsem se bál, že mě ten večer nenechají odjet do Dillí a později do Ameriky. Moje rodina mě doprovodila z kopce na autobusovou zastávku a mé nemoci si nevšimla.
Když autobus odjížděl, pozdravil jsem je, ale jakmile autobus zahnul za roh, opřel jsem si hlavu o přední sedadlo, byl jsem příliš slabý na to, abych ho ještě zvedl. Jelikož jsem měl vysokou teplotu, těžko jsem vydržel cestu do Dehra Dun po třicet kilometrů dlouhé cestě s mnoha zákrutami.
„Kdybych tak mohl potkat alespoň jednoho křesťana, aby se za mě pomodlil.“
Pokračování na další straně