„Už spíš, synku?“ Zeptala se.
„Ne, mami, jsem vzhůru,“ odpověděl chlapec.
„Přemýšlela jsem, možná jsem na tebe zbytečně vyběhla,“ řekla žena. „Byl to dlouhý, úmorný den a já jsem si na tobě všechno vylila. Tady máš ty 2 eura, které si chtěl. „
Malý chlapec se posadil a usmál. „Ach, mami, velmi děkuji,“ zajásal. Pak sáhl pod polštář a vytáhl několik desítek korun. Žena viděla, že už nějaké peníze má a pocítila, jak se ji znovu zmocňuje hněv. Chlapec spočítal všechny své peníze a pak podíval na matku.
„Proč chceš víc peněz, když už nějaké máš?“, Zamumlala matka.
„Protože jsem neměl dost, ale teď už mám,“ odpověděl chlapec. „Mami, teď mám 4 eura. Mohu si koupit hodinu tvého času? Prosím, přijď zítra o hodinu dříve. Mohli bychom spolu večeřet. „
Žena byla zdrcená. Objala svého malého syna a prosila ho za odpuštění.
závěr
Toto je jen kratičká připomínka všem, kteří v životě hodně tvrdě pracují. Nenechme si protéct čas mezi prsty, aniž bychom ho strávili s těmi, na kterých nám opravdu záleží, kterých máme v srdci. Nezapomínejte sdílet váš čas v hodnotě „4 eura“ s někým, koho opravdu milujete. Pokud zemřeme zítra, firma, u které pracujeme, si za nás najde náhradu během několika hodin, ale rodina a přátelé, jejichž opustíme, budou cítit ztrátu po zbytek života.
Zdroj.somzena