Každý den navštěvují rodiče Jana Kuciaka a Martiny Kušnírové hroby svých dětí, i když uznávají, že veřejná podpora, kterou na začátku cítili, postupně slábne. Jan a Martina měli plány na svatbu, ale jejich životy byly ukončeny v chladnokrevné vraždě. Pro jejich nejbližší zůstávají jen vzpomínky.
Podle Josefa Kuciaka, Jankova otce, byl jeho syn obyčejným mladým člověkem, který se však zapojoval do všeho. Jedenkrát dokonce dal přednost protestu Gorila před oslavou 60. narozenin jeho křestní matky.
Martina byla podle své matky Zlatice Kušnírové klidná, stejně jako její matka. Josef Kuciak popisuje Jana jako občas roztržitého, když jednou přišel na základní vojenskou službu bez tašky, kterou nechal v autobusové čekárně.
článek pokračuje na další stránce..