Příběh Eugena Bariho je důkazem, že talent, píle a odhodlání mohou překonat i ty nejtvrdší překážky. Jeden z nejvýraznějších romských fotbalistů na Slovensku musel během kariéry bojovat nejen se soupeři na hřišti, ale také s rasismem a předsudky, které byly tehdy ve sportu běžnou součástí.
Dnes se usmívá a předává své zkušenosti mladým hráčům. Cesta k úspěchu ale rozhodně nebyla jednoduchá.
Fotbal tajil před vlastním otcem
Eugen Bari vyrůstal v obci Belina nedaleko Fiľakova, kde tehdy chybělo i obyčejné fotbalové hřiště. S kamarády proto hrával na louce a o profesionální kariéře si mohl nechat jen zdát.
Zlom přišel až na základní škole, kde si jeho talent všiml učitel tělesné výchovy. Doporučil mu začít s organizovaným fotbalem. Pro Eugena to ale nebylo jednoduché.
Jeho otec si přál, aby se věnoval hudbě, a fotbal mu zakázal. Mladý talent proto několik měsíců trénoval tajně. Nakonec museli trenéři přesvědčovat jeho otce osobně, protože věřili, že z Eugena může vyrůst výjimečný fotbalista.
Přestože rodina neměla mnoho peněz, rodiče děti vždy podporovali. Otec dokonce cestoval až do Budapešti, aby synovi koupil první kožené kopačky. Na tento okamžik Eugen dodnes vzpomíná jako na jeden z nejsilnějších zážitků svého dětství.
článek pokračuje na další stránce…
článek pokračuje na další stránce…
