Pamatujete si na holčičku Pipi Dlouhou punčochu? Dnes vypadá takhle

Pipi Dlouhá punčocha: Tvrdohlavá holčička, díky které jsme uvěřili, že všechno je možné.

V tento den roku 1907 se v malebné švédské provincii narodila Astrid Lindgrenová, spisovatelka, která se podepsala pod „Pippie Longstocking“, jeden z našich oblíbených dětských románů, který nám i v dospělosti vyvolává úsměv na tváři.

Teď pracuji na Pippě Dlouhé punčoše, jestli z tohohle tvrdohlavého dítěte něco nevytvořím, napsala si v červnu 1945 do deníku švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová, určitě jedna z nejznámějších světových autorek příběhů a románů pro děti.

Sedmatřicetiletá Astrid žila za války se svým manželem a dvěma dětmi ve Stockholmu a pracovala ve státní správě na cenzuře pošty, což byla přísně důvěrná práce, o které nesměla nikomu říkat, ale která na zároveň jí umožnil nahlédnout do běžných válečných událostí, které občané jen stěží mohli mít.

Zatímco ve zbytku Evropy zuřila druhá světová válka, Astrid Lindgrenová popsala ve svém deníku každodenní život ve Švédsku, které bylo ušetřeno bezprostředních válečných hrůz díky uplatňování politiky neutrality – která dodnes vyvolává ve švédské společnosti kontroverze – ale musel čelit mnoha dalším obtížím, které charakterizovaly válečná léta.

Deník v podobě sedmnácti sešitů, v nichž jsou kromě osobních poznámek uchovány výstřižky z novin, fotografie a dopisy, byl nalezen v roce 2013 v bytě Astrid Lindgrenové ve Stockholmu a okamžitě vzbudil velký zájem především švédské veřejnosti.

"Díla Astrid Lindgrenové jsou protkaná silným smyslem pro dobro a spravedlnost a ona sama byla celý život pevně na straně těch nejmenších a nejslabších členů společnosti."

V knize, která vyšla ve Švédsku pod názvem Válečné deníky 1939-1945 v roce 2014 a nově ji můžeme číst i v chorvatštině nakladatelství Disput a chorvatské filologické společnosti a přeložila Željka Černoch.

Astrid Lindgrenová se narodila jako Astrid Ericssonová 14. listopadu 1907 ve Smålandu, malebné švédské provincii, jejíž idylická krajina poznamenala autorčino dětství a kam zasadila většinu jejích příběhů. V mládí pracovala jako sekretářka a novinářka, literární tvorbě se začala věnovat během druhé světové války.

Napsala velké množství románů a povídek pro děti, mezi nimiž vynikají Ronja, loupežnická dcera, Bratři Lví srdce, Karlsson na krov, Mi djeca Graja Male a samozřejmě její nejznámější dílo – Pipi Dlouhá punčocha. .

Za svou práci byla Astrid Lindgren oceněna řadou švédských a mezinárodních ocenění, včetně Ceny Hanse Christiana Andersena, nejprestižnějšího světového ocenění v oblasti dětské literatury, a od roku 2003 uděluje švédská vláda cenu ALMA (Astrid Lindgren Memorial Award) na její počest. Cílem je propagace dětské literatury a literatury pro mládež.

Pipi Dlouhá punčocha – bezesporu nejznámější dílo Astrid Lindgrenové – byla poprvé vydána v roce 1947, v chorvatštině existuje od roku 1973 v poněkud zkrácené podobě a od roku 1996 v celistvé podobě v překladu Mirko Rumac.

"Svou nevyčerpatelnou fantazií a vždy odlišnými pohledy na realitu Pipi buduje alternativu k této společnosti, dětský svět založený na zákonech hry a logice imaginace, jinými slovy - svět, kde je všechno možné."


Pokračování na další straně