Nad Arktidou se odehrává mimořádná meteorologická situace, kterou odborníci sledují s rostoucí pozorností. Stratosférický polární vír je na začátku listopadu neobvykle slabý a nejnovější výpočty evropského modelu ECMWF naznačují, že by se jeho proudění mohlo během několika dní dokonce úplně obrátit. Pokud k tomu skutečně dojde, šlo by o velké náhlé stratosférické oteplení, takzvané SSW, v termínu, který v moderní historii měření prakticky nemá obdoby.
Neznamená to, že během několika dnů automaticky zasype Evropu sníh a přijdou třeskuté mrazy. Narušení polárního víru ale může zvýšit pravděpodobnost atmosférických blokací a následných vpádů studeného arktického vzduchu do Evropy nebo Severní Ameriky. A právě načasování celé události je tentokrát největší zvláštností.
Polární vír je nyní výrazně slabší, než bývá začátkem listopadu normální
Polární vír si lze zjednodušeně představit jako obrovský prstenec velmi silných větrů ve stratosféře vysoko nad Arktidou. V zimní části roku obvykle obíhá západním směrem a pomáhá držet nejchladnější vzduch v severních oblastech.
Na začátku listopadu 2026 ale vypadá úplně jinak.
Aktuální monitoring ukazuje, že vítr kolem polární oblasti ve výšce přibližně 30 kilometrů dosahuje jen asi 3 metrů za sekundu, zatímco běžná hodnota pro tuto část roku je kolem 25 metrů za sekundu. Vítr je tedy přibližně o 20 metrů za sekundu slabší, než by meteorologové očekávali.
Ještě důležitější je další vývoj. Hlavní výpočet ECMWF v současnosti počítá s tím, že se kolem 11. listopadu proudění úplně obrátí a západní vítr se změní na východní. Právě taková změna patří mezi hlavní kritéria velkého náhlého stratosférického oteplení.
48 z 50 scénářů už počítá s převrácením proudění
Nejde pouze o jeden extrémní výpočet meteorologického modelu. Nejnovější ansámbl ECMWF, tedy soubor desítek mírně odlišných modelových scénářů, dává mimořádně silný signál.
Celkem 48 z 50 běhů modelu počítá s obrácením větru kolem polárního víru nejpozději do 18. listopadu. To odpovídá pravděpodobnosti kolem 96 procent.