Moderní výzkumy a nové poznatky
V šedesátých letech 20. století se fyziolog dr. McDonald pustil do detailnějších experimentů s rychle-frekvenčními kamerami, které snímaly pád kočky při 1500 snímcích za sekundu. Tyto experimenty ukázaly, že kočka se dokáže otočit během prvních 20 až 30 centimetrů pádu, což je neuvěřitelně rychlý manévr. Kočka využívá své svaly k tomu, aby během pádu upravila polohu svého těla a mohla bezpečně přistát.
McDonald zjistil, že již tří- až čtyřtýdenní koťata mají tuto schopnost. Ačkoli hlavní roli při otáčení hrají svaly, zkušenost a instinkty koček jsou také klíčové. Dokonce i kočky bez zraku nebo sluchu jsou schopné se správně orientovat a dopadnout na nohy, což naznačuje, že více orgánů spolupracuje při orientaci kočky v prostoru.
článek pokračuje na další stránce..