Poválečné období
Po válce se vrátila do Československa a znovu se zapojila do politiky jako poslankyně Prozatímního Národního shromáždění. Stala se předsedkyní Rady československých žen a aktivně podporovala ženská práva a mezinárodní spolupráci.
Politická krize a proces
Po komunistickém převratu v roce 1948 odmítla Horáková podporovat novou komunistickou vládu a rezignovala na svůj poslanecký mandát. Byla obviněna z protistátní činnosti a v roce 1950 spolu s dalšími byla souzena v politickém procesu, který byl zmanipulován komunistickým režimem. Přes veškeré úsilí o obhajobu byla odsouzena k trestu smrti.
Poprava a odkaz
Milada Horáková odmítla žádat o milost a byla popravena 27. června 1950 na Pankráci. Její poprava se stala symbolem odporu proti totalitnímu režimu a nedemokratickým praktikám. Po sametové revoluci byla Horáková rehabilitována a je dodnes vnímána jako symbol boje za spravedlnost a lidská práva v České republice.
Milada Horáková zůstává v paměti jako významná politická osobnost, právnička a bojovnice za rovnost a demokracii, jejíž odkaz má trvalý vliv na českou společnost.