Školu nedokončil, podnikání mu nevyšlo. Postupně se vzdaloval svému okolí
Lidé, kteří Breivika znali v mladších letech, ho popisovali jako spíše rezervovaného, ale zároveň společenského člověka, který dokázal udržovat přátelské vztahy. V dospívání se zajímal o hip-hop, graffiti a vlastní vzhled. Pravidelně posiloval a velkou pozornost věnoval tomu, jak působí na ostatní.
Středoškolské vzdělání však nedokončil a později se pokoušel prosadit v podnikání. Založil několik společností a zapojil se také do nelegálního internetového prodeje falešných diplomů. Navenek se snažil vytvářet dojem úspěšného podnikatele, jeho skutečná finanční situace ale byla podstatně horší.
V roce 2006 se dostal do bankrotu a vrátil se do domácnosti své matky. Právě v následujícím období začali jeho známí pozorovat výraznější změny v každodenním životě. Omezoval osobní setkávání, postupně ztrácel kontakt s některými přáteli a stále více času trávil u počítače.
Velkou část volného času věnoval například internetové hře World of Warcraft. Dřívější známí později vzpomínali, že se od nich stále více vzdaloval a společenský život pro něj postupně ztrácel význam. Samotné hraní počítačových her však samozřejmě nelze považovat za vysvětlení jeho následných činů.
Politické názory se postupně radikalizovaly
Breivik se o politiku začal zajímat už jako mladý dospělý. V roce 1999 vstoupil do norské Strany pokroku, která mimo jiné prosazovala přísnější přistěhovaleckou politiku. Nějakou dobu působil také v jejích mládežnických strukturách. V roce 2006 však stranu opustil, protože její postoje začal považovat za příliš umírněné.
Postupně přijímal stále radikálnější protiimigrační, protimuslimské a krajně pravicové názory. Za nepřátele začal označovat politické představitele podporující multikulturalismus a otevřenou společnost. Právě tento ideologický vývoj později sehrál zásadní roli při výběru cílů jeho teroristických útoků.
Své přesvědčení sepsal do rozsáhlého dokumentu o přibližně 1 500 stranách, který nazval 2083: A European Declaration of Independence. Text obsahoval extremistické postoje, konspirační tvrzení a pokusy ospravedlnit politicky motivované násilí. Odborníci následně zjistili, že významná část dokumentu pocházela z jiných publikací a internetových zdrojů.
Breivik se v textu snažil vytvořit také představu, že je součástí širší tajné organizace označované jako templářští rytíři. Policie však při pozdějším vyšetřování nenašla důkazy, které by potvrzovaly existenci takové skupiny v podobě, jakou útočník popisoval.