Dostal 21 let. Ve vězení však může zůstat až do konce života
Dne 24. srpna 2012 norský soud vynesl rozsudek, kterým Breivikovi uložil 21 let preventivního vězení. Na první pohled se může takový trest zdát vzhledem k počtu obětí nízký, norský právní systém však umožňuje jeho opakované prodlužování.
Pokud soud dospěje k závěru, že odsouzený nadále představuje nebezpečí pro společnost, může jeho věznění pokračovat i po uplynutí původně stanovené doby. Teoreticky tak může ve vězení strávit zbytek života.
Breivik později začal používat nové jméno Fjotolf Hansen, které si nechal úředně změnit. Ani dlouhé roky za mřížemi však neznamenaly konec jeho sporů s norskými institucemi.
Za mřížemi vede dlouholeté soudní spory
Odsouzený terorista opakovaně napadal podmínky svého věznění. Tvrdil, že dlouhodobá izolace a omezené kontakty s ostatními lidmi představují porušování jeho základních práv. Norský stát naopak argumentoval mimořádnou nebezpečností vězně a nutností dodržovat přísná bezpečnostní opatření.
V roce 2016 mu soud částečně vyhověl, když některé aspekty jeho izolace vyhodnotil jako nepřiměřené. Rozhodnutí však následně zrušil odvolací soud a v roce 2018 Breivik neuspěl ani se svou stížností u Evropského soudu pro lidská práva.
Další neúspěšný pokus o změnu podmínek věznění následoval v roce 2024. Jeho obhájce tehdy upozorňoval na dlouhodobou izolaci a tvrdil, že klientův psychický stav je velmi špatný. Šlo však o tvrzení právního zástupce, nikoli o nezávisle potvrzené lékařské hodnocení.
Norský stát nadále trval na tom, že přísná bezpečnostní opatření jsou vzhledem k povaze jeho zločinů a vyhodnocenému riziku nezbytná. Soud v únoru 2024 rozhodl, že aktuální způsob věznění nepředstavuje porušení jeho lidských práv.
Samostatný vězeňský oddíl a opakované žádosti o propuštění
Podle informací britské BBC byl Breivik v roce 2024 umístěn ve zvláštní části věznice Ringerike. Toto zařízení se nachází nedaleko jezera Tyrifjorden, na němž leží také ostrov Utøya, kde se odehrála většina vražd z července 2011.
Breivik byl oddělen od většiny ostatních odsouzených, přesto měl podle norských úřadů přístup k určitým běžným vězeňským aktivitám. Jeho právníci dlouhodobě upozorňovali na negativní dopady izolace, zatímco zástupci státu opakovaně zdůrazňovali, že musí chránit ostatní vězně, personál i veřejnost.
Odsouzený se také několikrát pokusil dosáhnout podmínečného propuštění. První významná žádost byla zamítnuta v roce 2022. Další pokus následoval v roce 2024, kdy soud opět dospěl k závěru, že jeho propuštění by představovalo nepřijatelné bezpečnostní riziko.
Breivik tak zůstává ve výkonu trestu a jeho případ se pravidelně vrací do norských médií zejména v souvislosti s dalšími soudními řízeními.
Rodiny zavražděných dětí se s tragédií vyrovnávají dodnes
Zatímco Breivik využívá právní možnosti k napadání podmínek svého věznění, pozůstalí a přeživší se musí dlouhodobě vyrovnávat s následky jeho činů. Pro mnohé rodiny se 22. červenec 2011 stal dnem, který definitivně rozdělil jejich život na období před tragédií a po ní.
Rodiče přišli o své děti, sourozenci o bratry a sestry a přeživší ztratili přátele, se kterými ještě krátce před útokem trávili společné chvíle. Každé další veřejné jednání o Breivikově případu může znovu vyvolat bolestné vzpomínky na události, které by rodiny nejraději nikdy nezažily.
Někteří pozůstalí v rozhovorech pro norská média upozorňovali, že opakované soudní spory jsou pro ně mimořádně vyčerpávající. Udržují totiž pachatele ve veřejné pozornosti a vracejí do médií okolnosti zločinů, jejichž následky rodiny stále nesou.
Při příležitosti patnáctého výročí tragédie v červenci 2026 byl v Oslu představen nový památník věnovaný všem 77 obětem. Umělecké dílo má připomínat zavražděné a současně upozorňovat na nutnost chránit demokratické hodnoty před násilným extremismem.
Proč se jeho jméno objevilo při vyšetřování útoku v Krakově?
Po střelbě v polském Krakově se Breivikovo jméno znovu dostalo do centra pozornosti bezpečnostních složek. V počítači Michała Oksińského totiž policisté objevili stopy návštěv internetových stránek věnovaných norskému teroristovi. Polská prokuratura proto nyní prověřuje, zda mohl pachatel čerpat inspiraci z jeho extremistických názorů nebo z násilných činů, které před patnácti lety spáchal.
Zatím však neexistuje potvrzení, že se Oksiński rozhodl zaútočit přímo pod Breivikovým vlivem. Samotný zájem o informace týkající se známého zločince není důkazem motivace ani přípravy trestného činu. Vyšetřovatelé proto musí digitální stopy posuzovat společně s dalšími nalezenými předměty, kontakty pachatele a celkovými okolnostmi jeho jednání.
Při krakovském útoku zahynulo šest lidí. V rodinném domě střelce byla navíc nalezena těla jeho rodičů a sestry, jejichž smrt s ním podle dosavadního vyšetřování rovněž souvisí. Samotný Oksiński zemřel 9. listopadu v nemocnici po zraněních utrpěných při policejním zásahu.
Breivikův případ se tak i po patnácti letech stává předmětem zájmu kriminalistů, kteří vyšetřují možné projevy násilného extremismu v Evropě.
Tragédie v Norsku připomíná, jak ničivé následky může mít ideologicky motivované násilí. Pro rodiny 77 zavražděných lidí však nejde pouze o historickou událost. Je to ztráta, jejíž následky nesou dodnes.