Bojana z Valjeva se vydala na cestu a poté přežila skutečné drama a její příběh připomíná latinskou telenovelu.
Před pěti lety jsem nasedla do autobusu do Valjeva a jela za rodinou. Můj přítel mě nemohl odvézt, protože pracoval. Nikdy nezapomenu na ten den a na peklo, kterým jsem prošla.
Posadila jsem se dopředu a vedle mě už seděla dívka. Byla mi povědomá. Vypadala strašně jako známá mé sestřenice. A tak, abych se nenudila, ptám se jí, jestli se jmenuje Marina. Říká, že ano, a tak začíná náš rozhovor – chodila do třídy s mým bratrancem v Bělehradě.
V každém případě, poté, co jsme mluvili o mé sestřenici, jsem se jí zeptala, proč jede do Valjeva. Říká, že tam má strýce a tetu. A na výlet měla jet v sobotu, ale stejně se rozhodla, že bude pátek, aby se v neděli ráno vrátila do Bělehradu.
A zatímco se příběh vyvíjel, začali jsme se bavit o ženských tématech, mimo jiné, kam pojede k moři. Říkám, že přítel nemůže jet v červenci, protože musí na služební cestu, ale že určitě pojedeme v srpnu. Říká mi, že v červenci pojede k moři i s přítelem.
Ptám se jí, jak dlouho jsou spolu, ona říká 2 roky a já jsem ve vztahu pět let. Říká mi, že pracuje v soukromé firmě, já říkám – moje taky! Pak se zmíní o tom, jak je zažraný do posilovny – řekl jsem „taky je moje“, trénuje pořád, protože přes ulici od budovy je skvělé místo na cvičení.
Směje se tomu – říká, že její přítel má také posilovnu před budovou.
Nic mi nebylo podezřelé, ale pak se mě zeptala, kde bydlí můj přítel.
Řekl jsem jí jméno osady, pak vykřikla – Moje taky! No, chodí do stejné tělocvičny!
Řekl jsem jí, počkej, mám fotky celého týmu, který tam trénuje, málem udělali překvapení pro kamaráda.
Říká – No, to je ono! Mám i fotku z jednoho jejich setkání. Neuvěřitelné, že chodí do stejné tělocvičny.
Obě jsme se smály, jdu hledat fotku v telefonu a ukážu ti jí.
Říká, no, tady je můj přítel – a ukazuje prstem na postavu – můj přítel!
Pokračování na další straně