Čtyři malé děti se bály své matky! Když vyrostli, chtěli ji říct jen jednu věc

Uběhly roky a takhle to pokračovalo. Jiné děti se nám mnohokrát posmívaly a my jsme si mysleli, že máme tu nejhorší matku na světě. 

Dopis níže napsala mladá dívka své matce poté, co vystudovala vysokou školu. Je těžké vyjádřit slovy, co dostáváme od svých matek v dětství. Poté, co vyrosteme a ohlédneme se zpět, si uvědomíme, že bychom jim měli poděkovat za to, co pro nás udělali. Jejich láska a péče je k nezaplacení. někdy na nás byli přísní, protože nás prostě nemohli nechat udělat nějakou hloupost…

„Byla jsi ta nejpřísnější matka na světě! Zatímco ostatní děti snídaly sladkosti, my jsme byli nuceni jíst kaši, vajíčka nebo tousty.

Když ostatní děti pily colu, my jsme mohli pít jen vodu. Nikdy jsme nesměli večeřet příliš pozdě, zatímco ostatní děti vodili rodiče do restaurací rychlého občerstvení, kde si mohly dosyta pochutnat. Když jsem byla malá, vždycky jsem se utěšovala tím, že nejsem sama, že moje sestra a moji dva bratři mají stejně přísnou matku jako já.

Když jsme šli hrát ven, řekl nám přesně, kdy se máme vrátit, a vždy se držel toho, co řekl. Nemohli jsme přijít ani minutu pozdě! Každý den nás nutil nosit čisté oblečení a koupat se, zatímco ostatní děti celé dny běhaly po ulicích ve stejném oblečení. Ostatní děti se nám smály, protože oblečení, které jsme nosili, šila naše matka, abychom ušetřili peníze. Ale to není vše! U nás doma vládla přísná disciplína. I když jsme šli spát pozdě, museli jsme být vzhůru do 8 hodin. Nikdy jsme nemohli spát do poledne jako ostatní děti.


A před spaním jsme museli umýt nádobí, nebo jsme dostali úkol v domácnosti, nebo jsme se učili vařit. Někdy, když jsem se v noci probudil, myslel jsem si, že jsme měli to nejstrašnější dětství.

Naše matka nás vždy žádala, abychom říkali pravdu, celou pravdu a jen pravdu, i když jsme přiložili špatné dřevo do ohně.

Uplynuly roky, ale nic se nezměnilo. Nemohli jsme zůstat ráno v posteli jako jiné děti, které lhaly rodičům, že jsou nemocné. Každé ráno jsme chodili do školy!

Pokračování na další straně