Příběhy opuštěných, nalezených a adoptovaných dětí vždy dojímají a zanechávají hlubokou stopu v našich srdcích. Ať už se odehrávají v záři reflektorů, jako je tento neuvěřitelný příběh, nebo v tichých zákoutích našich vlastních regionů – jako dojemný osud bosenské ženy, která se s láskou ujala opuštěné dívky – žádný z nich nenechá nikoho lhostejným. Jsou důkazem, že lidská laskavost může přesáhnout ty nejtemnější okolnosti.
Život Freddieho Figgerse je dechberoucím svědectvím o tom, že okolnosti, do kterých se narodíme, nemusí určovat, kým se staneme. Ukazuje nám, že každý z nás v sobě nese sílu utvářet si vlastní budoucnost, i když se zdá být předurčena k neštěstí. Jeho cesta, která začala s rozbitým počítačem v devíti letech a vyústila v lásku k technologiím, ho proměnila v geniálního vynálezce, úspěšného obchodníka a multimilionáře ve světě telekomunikací.
Počátek života na skládce: Osudové Setkání
Freddieho život začal s krutou realitou. Když mu byl pouhý jeden den, jeho biologická matka ho bezcitně odložila vedle popelnice na zapadlém venkově na Floridě. Malý novorozenec, vydaný napospas osudu, by nejspíš nepřežil, kdyby nebylo dvou nesmírně laskavých duší: Nathana a Betty Mae Figgersových. Nathan, pokorný uklízeč ve městě, který měl ve zvyku sbírat cennosti z kontejnerů, opravovat je a dávat jim nový život, objevil ten nejcennější „poklad“ – malé, opuštěné dítě. On a jeho žena se rozhodli sirotka adoptovat.
Freddie vyrůstal v láskyplném, byť skromném prostředí. Ve svých osmi letech však v jeho mysli začaly klíčit pochybnosti o svém původu. Jednoho dne se odhodlal a zeptal se svého otce Nathana na pravdu. A Nathan, muž s velkým srdcem, mu s dojemnou upřímností odpověděl:
„Poslouchej, řeknu ti pravdu, Frede. Tvoje biologická matka tě opustila. Ale my s Betty Mae jsme tě nechtěli nechat jít do pěstounské rodiny, a tak jsme si tě adoptovali. Jsi MŮJ syn!“ vzpomíná Freddie na slova, která ho tehdy, jako osmiletého kluka, „zlomila“. Pocítil, jako by byl „odpad“, nechtěný a špinavý. Ale Nathan ho tehdy chytil za ramena, podíval se mu do očí a pronesl slova, která ho provázela celým životem: „Poslouchej, nenech se tím NIKDY dotknout.“ Bylo to poselství odolnosti a sebeúcty, které Freddieho formovalo.
Výchova hrdinů: Láska, Posměch a Inspirace
Freddieho adoptivní rodiče, Nathan a Betty Mae, byli hrdinové v pravém slova smyslu. Žili v Quincy, venkovské komunitě s asi 8 000 obyvateli na severu Floridy. Když si osvojili teprve dvoudenního Freddieho, bylo jim už přes padesát let. Předtím sice už vychovali mnoho sirotků, ale pro Freddieho se rozhodli s plným nasazením. Dali mu všechnu lásku, jakou si jen mohl přát, ale život s sebou nesl i výzvy.
Děti ve škole byly kruté. Freddie vzpomíná: „Říkaly mi ‚mimino z popelnice‘, ‚kluk z popelnice‘, ‚nikdo tě nechce‘, ‚jsi špinavý‘.“ Zvlášť bolestné byly situace, kdy ho po vystoupení z autobusu chytily a hodily do popelnice, zatímco se mu smály. Tato šikana byla tak intenzivní, že Nathan začal na Freddieho čekat na zastávce, aby ho doprovodil domů. Ale ani Nathan nebyl ušetřen posměchu: „Ha ha, vidíš toho dědka s kbelíkem,“ pokřikovaly na něj děti.
Přes všechna příkoří zůstali Nathan a Betty Mae pro Freddieho neochvějnými vzory. „Neustále jsem viděl svého otce, jak pomáhá jiným lidem,“ říká Freddie s vděčností. „Zastavoval se na silnici, aby pomohl cizím lidem s poruchou, krmil bezdomovce. Byl to úžasný člověk, přesně takový člověk, jakým bych chtěl být i já.“ Freddie jako dítě s otcem obcházel popelnice, hledal „poklady“ – vyhozené věci, kterým se Nathan snažil vdechnout nový život. Už tehdy bylo zřejmé, že Freddieho fascinují počítače.
Zrození Vynálezce: Od Rozbitého Macintoshe k Milionům
„Existuje staré přísloví: ‚Co je pro jednoho odpad, pro druhého poklad,‘“ vzpomíná Freddie. „A mě vždycky fascinovaly počítače, ale v té době jsme si jeden nemohli dovolit.“ Jednoho dne, když mu bylo devět let, však vstoupili do second handu a tam ho čekal osud – narazili na rozbitý počítač Macintosh.
„Koupili jsme ho za 24 dolarů a odvezli domů. Byl jsem nesmírně nadšený!“ vypráví Freddie. „Jakmile jsme dorazili, začal jsem ho rozebírat. Viděl jsem, které součástky byly rozbité. Měl jsem páječku, rádia a hodiny, takže jsem součástky vyndal a připájel je k základní desce.“ Po 50 pokusech se mu podařilo počítač spustit. Byl to okamžik prozření. „Ten počítač zahnal veškerou bolest, která se objevovala, když mě šikanovaly děti. Kdykoli jsem měl ve škole potíže, říkal jsem si: ‚Prostě pojď domů a hraj si s mým počítačem,‘“ vzpomíná.
Ve dvanácti letech už Freddie opravoval počítače ve školní laboratoři. Brzy byl najat na opravu řady počítačů za hodinovou sazbu 12 dolarů. S těmito penězi dokonce vyvinul složitý počítačový program pro regulaci tlaku svítiplynu, ačkoliv za tuto práci by normálně inkasoval 600 000 dolarů. V patnácti letech se rozhodl pro odvážný krok: opustit školu a založit vlastní podnikání, i když jeho rodiče s tím zpočátku nesouhlasili.
Inspirace z Bolesti: Vynálezy pro Lásku a Lidskost
Freddieho podnikání nabralo nečekaný směr, když zjistil, že jeho milovaný otec Nathan trpí Alzheimerovou chorobou. Jedním z typických příznaků nemoci je bloudění a ztráta orientace. Nathan někdy chodil ven, aniž by se úplně oblékl, ale vždycky si obul boty. To byla inspirace pro první vynález, který Freddiemu vynesl peníze a který vzešel z hluboké synovské lásky.
„Vzal jsem jeho boty a do jedné z nich jsem zabudoval základní desku s 90megahertzovým reproduktorem, mikrofonem a kartou s velkým dosahem. To jsem propojil se svým notebookem,“ vysvětluje Freddie. „Takže táta mohl odejít, a já přes počítač stisknul tlačítko a zeptal se: ‚Hej, tati, kde jsi?‘ On by to slyšel přes reproduktory v botě. A pokud by řekl, že neví, kde je, mohl jsem ho okamžitě lokalizovat pomocí GPS.“ Tento dojemný vynález Freddie použil osmkrát, dokud jeho otec žil. Když se Nathanův stav zhoršil, někteří členové rodiny navrhovali umístění do pečovatelského domu, ale Freddie to odmítl. Dokonce ho bral s sebou na obchodní schůzky. „On mě neopustil, takže mě nikdy nenapadlo opustit jeho,“ říká Freddie, který se o Nathana staral až do jeho smrti v roce 2014.
Z vynálezu, který vytvořil, aby sledoval svého otce, vydělal 2,2 milionu dolarů. Bohužel, peníze na účet nepřišly, dokud byl Nathan naživu, a Freddie dodnes lituje, že mu nemohl koupit vysněný pick-up Ford a rybářský člun, po kterých Nathan vždy toužil.
Pokračování na další straně