Home VIRAL Byla poslední živou osobou, kterou zachránili z Dvojčat. Po svém zachránci žena pátrá už 20 let

Byla poslední živou osobou, kterou zachránili z Dvojčat. Po svém zachránci žena pátrá už 20 let

0
Byla poslední živou osobou, kterou zachránili z Dvojčat. Po svém zachránci žena pátrá už 20 let

Když přemýšlela o nejhorším, vzpomněla si na svou mámu, kterou velice postrádala. Genelle vyrostla na karibském ostrově Trinidad a Tobago v chudé rodině a odešla do New Yorku, aby vydělala peníze. Jejím cílem bylo zajistit lepší budoucnost pro svoji rodinu, zejména pro svou dvanáctiletou dcerku Kimberly a pro svého přítele, se kterým plánovali svatbu.

Když v roce 1999 její máma zemřela na rakovinu, začala se ptát, kde je Bůh. A teď, když ležela pod sutinami a zdálo se, že smrt je jí na dosah, si opět kladla stejnou otázku. „Co by asi dělala moje máma?“ pokračovala v myšlenkách, když si uvědomovala, že smrt je jí tak blízko. Byla přesvědčená, že by se její máma modlila. Genelle proto zavřela oči a začala se modlit.

„Bože, vím, že jsi tam. Ne vždy jsem v tebe věřila, za mnohé jsem tě obviňovala. Teď tě ale prosím, abys mi pomohl,“ říkala potichu. Tehdy zavrhla myšlenky na smrt a věřila, že přežije. „Věděla jsem, že chci žít, protože jsem chtěla vidět svou dceru Kimberly,“ přiznala.

Strážný anděl

Když otevřela oči, přes trosku a tmu, která ji obklopovala, se vznášel tenký paprsek slunce. Někde tam nahoře bylo denní světlo. Časem malé světlo bledlo. Už se stmívalo a Genelle byla stále pod troskami. Návrat dalšího slabého paprsku slunce jí napověděl, že je tu další den. Avšak věděla, že bez jídla a vody už dlouho naživu nevydrží.

„A pak jsem to vzdala. A řekla jsem – Bože, už to dál nevydržím. Když jsem najednou slyšela, jak na mě někdo volá. Myslím, že řekl: Mám tě. Jmenuji se Paul,“ vzpomínala McMillanová. „Držel mě za ruku. A já jsem se držela té jeho. Říkal mi: Budeš v pořádku. Nenechám tě zemřít,“ popsala žena svého spirituálního zachránce.

V té chvíli zahlédla Genelle něco neobvyklého. „Haló?“ vykřikla tiše, hlas jí byl chraplavý od prachu a nedostatku vody. „Je tu někdo dole?“ zeptala se s nadějí ve svém hlase. Neznámý hlas jí odpověděl: „Svítím vám dolů. Vidíte to světlo? Rozpoznáváte moji ruku?“ pokračoval v otázkách. Genelle se snažila vztáhnout ruku, ale nevnímala žádný dotek, ani neviděla nic. Zkusila to znovu a najednou ucítila kontakt.

článek pokračuje na další stránce…