(Ostatní zákazníci už byli jeho chováním zaskočeni, ale při zmínce o této společnosti se mnoho z nich zachichotalo.)
Já: Víš co? Když jsem se narodil, měl jsem skoro zlomený krk. Pracuji na [čerpací stanici] tři roky a nikdy jsem neměl tak drzého a domýšlivého zákazníka, než jste vy. Chci, abyste se uklidnil, abychom mohli dokončit tuto transakci. Zarážíte ostatní zákazníky.
Zákazník: Vypadá to, že dávám jako***!?
Já: To je ono.
(Zvednu telefon a vytočím číslo. Můj šéf se na mě dívá se souhlasem.)
Já: *do telefonu* Hej, tati, chci, abys věděl, že je tu muž ve věku 40 let, který řídí zelenou Hondu CRV, a řekl, že se k tobě dnes chystá na pohovor. Byl opravdu drzý, a pokud ho najmete, nedám vám vnoučata.
(Zákazníkova tvář zbledne. Podívá se na mě, na ostatní zákazníky, kteří se mu teď smějí, a vyběhne ze dveří a zanechá za sebou starý i nový kanistr. Můj táta ho také nezaměstnával.)