Lyuba měla vynikající práci a její nadřízení ji oceňovali. Dívka byla vždy připravena převzít další úkoly, protože se ze všech sil vyhýbala smutným myšlenkám. Bylo jí 29 let a dítě, o kterém s manželem tolik snili, neexistovalo.
Rodina Gribovových se zdála dokonalá. Lyuba a Yura byli opravdu úspěšní. Potkali se ve škole a od té doby se dlouho nerozešli. Nepotřebovali být vytrvalí – věděli jistě, že díky svému úsilí a tvrdé práci mohou dosáhnout všeho.
Po studiu se mladí lidé společně vydali do hlavního města. Nejprve si pronajímali levné bydlení. Uplynulo několik let a nashromáždili malé množství. Pak prodali byty, které zbyly po rodičích, a mohli si koupit dům v Moskevské oblasti, o kterém vždy snili.
Manžel svou ženu miloval, stejně jako před mnoha lety, kdy spolu začali chodit. Pravda, ne vždy si všiml, že je smutná. Lyuba se před ním snažila skrýt své pocity – nebylo třeba ani Yuru rozčilovat. Stačí, že sama neustále myslela na těhotenství, ke kterému v žádném případě nedošlo.
Více než jeden rok se pár snažil mít děti. Ale neuspěli. Šly na reprodukční kliniku, kde jim nabídli možnost IVF. Lékaři řekli, že zákrok je bezpečný, ale ženě to bylo nějak nepříjemné. Své obavy řekla manželovi a on s ní souhlasil. Neměli jste dělat tak vážný krok, pokud jste měli nějaké pochybnosti.
Vždy se navzájem podporovali, takže tentokrát Yura bez otázek souhlasil s jejím návrhem. Lyuba dlouho přemýšlel o tom, že by si vzal dítě z dětského domova. A nedávno jsem také viděla v televizi miminko, které zůstalo bez rodičů. A cítila, že by se mohla stát její matkou. S manželem mohli rychle získat dokumenty potřebné k adopci.
Yura přikývl – sám už o této možnosti přemýšlel. Za dívkou se vydali do sirotčince. Jiný bezdětný pár se ji však chystal vyzvednout. Gribové se ale nechystali ustoupit. Vzhledem k tomu, že se rozhodli vzít si dítě, nebylo co dělat.
Mluvili s ředitelem sirotčince a dohodli se, že děti uvidí. Ale první dojem byl hrozný. Problém nebyl v tom, že by děti byly neudržované nebo špatně oblečené. Ale každý z nich se jim podíval do očí s takovou nadějí, že chtěli všeho nechat a utéct odtamtud. Lyuba pochopila, že každé dítě doufá, že jim bude říkat máma a táta.
Ženin pohled ale z nějakého důvodu nezachytily dívky v elegantních mašličkách. I když vždy snila o dceři. Chlapec seděl v rohu a prohlížel si vlastní dlaně složené v člunu. Tento obrázek udělal na Lyubu nesmazatelný dojem, i když nechápala proč.
Po krátkém rozhovoru s dětmi vyšli společně s učitelkou ze dveří. Zeptala se, jestli se jim někdo líbí. Malá Lena prý dokonce vypadá jako oni – nebude muset ostatním nic vysvětlovat. A ve 4 letech jí Sveta už pomáhá s dalšími dětmi.
Pokračování na další straně