Toto je příběh chlapce, který miloval všechny, bez ohledu na to, jak se k němu ostatní chovali

Jmenuji se Martin. Je mi 12 let. Miluji své rodiče, ale zároveň z nich mám strach. Vždy mě bijí, ale nevím proč… Ráno jsem se vzbudil a šel do školy. Učil jsem se dobře, učitelka mě milovala a já miloval celou třídu… Víte, nemám žádné přátele. O přestávkách sedím ve třídě a hraji si s tužkou. Nikdo se se mnou nechce kamarádit. Vždy jsem se snažil někoho oslovit a skamarádit se, ale oni na mě křičeli: „Jdi pryč, podivíne!“

Víte proč jsem podivín? Měl jsem na tváři velkou jizvu od otcova úderu a vždy jsem chodil ve stejném oblečení. V modrých vybledlých džínách, světle červeném tričku a vyšlapaných botách.

Nebral jsem to negativně, protože jsem měl všechny rád. Ten den jsem po vyučování šel do šatny, vzal jsem si starou podzimní bundu a šel jsem ven.

článek pokračuje na další stránce..

1
2
3
4