Byla jednou jedna žena, která denně pekla pro svou rodinu chleba a jeden nechala na okenním parapetu, aby se mohl najíst každý, kdo měl hlad a šel kolem. Každý den si ho přišel vyzvednout starý muž a místo vděku při odchodu pronesl tato slova: „Zlo, které děláš, ti zůstává, dobro se ti vrací.“ Toto pokračovalo den za dnem.
V jednu chvíli se žena rozzlobila: „Ani slovo vděčnosti! – řekla si – Každý den tato slova opakuje! Co znamenají?“. Najednou se rozhodla s tím vším skoncovat. „Musím se toho dědka zbavit,“ řekla si a přidala jed do chleba, který mu připravila. Když ho položila na okno, ruce se jí začaly třást. „Co to dělám?“ pomyslela si a hned ho hodila do ohně.
Udělala další bochník chleba a nechala ho na parapetu. Děda přišel jako obvykle a vzal si chléb a pronesl svá obvyklá slova: „Zlo, které děláš, ti zůstává, dobro se ti vrátí,“ pak pokračoval v cestě, aniž by si uvědomil, jaký hněv roste v srdci ženy.
článek pokračuje na další stránce..