V 90. letech byl oblíbencem diváků, nejčastěji obsazován do nekomplikovaných komedií, které vyžadovaly hbitost a dobrou přítomnost. Pak zmizel z obrazovek, fungoval na okraji showbyznysu. Brendan Fraser se loni vrátil šokujícím výkonem ve filmu Darrena Aronofského Velryba, za nějž dnes získal Oscara za hlavní roli.
Světová premiéra Aronofského The Whale na filmovém festivalu v Benátkách na podzim 2022 skončila šestiminutovým potleskem ve stoje pro Brendana Frasera. Internet obletěla nahrávka, na níž herec pláče štěstím. Včera večer opět sklidil ovace – tentokrát dostal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.
Aronofsky 10 let hledal postavu pro roli Charlieho, která i přes svůj odpudivý vzhled (hrdina váží přes 300 kg a po většinu filmu nepřestává jíst) dokáže v publiku vyvolat pocit empatie. Režisér se rozhodl, že takovou postavu musí hrát vnitřně krásný muž, který navíc sám prožíval utrpení a čerpající z vlastních zážitků přesvědčivě přenese bolest hlavního hrdiny.
Nemýlil se. Za svůj výkon získal Fraser kromě nominací na Oscara, Zlatý glóbus a BAFTA i cenu kritiků a především cenu SAG, která obvykle pokračuje v získávání hereckých Oscarů.
Vybrat vítěze v hereckých kategoriích ale v očekávání jubilejního 95. oscarového gala nebylo už léta tak těžké jako nyní.
Role života Brendana Frasera
Nikdo, kdo viděl „Velrybu“, která se na polských obrazovkách objevuje již několik týdnů, nepochybuje o tom, že Brendan Fraser sehrál roli v jeho životě. Film je adaptací spíše průměrné hry Samuela D. Huntera, kterou Fraserův výkon posouvá na mnohem vyšší úroveň než původní dílo.
Setkáváme se tedy s Charliem, který dlouhodobě žije na okraji společnosti. Kromě chůvy nikoho nevidí a nevychází z domu, brání mu v tom jeho obludná váha. Zůstává uvězněn v malém bytě ve svém obrovském těle. Režisér záměrně zužuje rámečky, aby je zdůraznil v celé jejich kráse. Navzdory tomu je těžké ho obvinit z oslnění hrdinovou obezitou, protože Charlie se většinu filmu nehne ze židle. Ano, vidíme ho polonahého ve scéně ve sprše, s břichem visícím až ke kolenům, ale žádná scéna nepřekročí hranici dobrého vkusu. Když se podíváme na to, jak je tvrdý, zmáčený potem, zadýchaný, přepadá se po vstávání ze židle, snaží se pohybovat po bytě bez chodítka, je to jen proto, abychom si uvědomili rozsah jeho problému.
Charlieho patologická nadváha je zjevně života ohrožující. Když mu chůva a kamarádka zároveň měří krevní tlak, jeho parametry by nás za normálních okolností donutily volat záchranku. Charlie se ale léčit nechce, nemá ani pojištění, ačkoli – jak se ukazuje – má spoustu úspor. Uvědomuje si i svůj vlastní vzhled, za který se stydí do takové míry, že při online hodinách se studenty (učí umění psát) vypíná webkameru.
Brzy zjistíme, že konzumací kil nezdravého jídla Charlie požírá své zoufalství po smrti své milované. Už se mu nechce žít a rozhodl se sežrat se k smrti. Má to ještě jeden důvod – pocit viny. Bez zábran se nacpe a trestá se za to, že před devíti lety opustil manželku a osmiletou dceru kvůli muži, do kterého se zamiloval. S vědomím, že už mu nezbývá mnoho času, se rozhodne obnovit rozpadlý vztah se svou dcerou, což se ukáže jako docela výzva.
článek pokračuje na další stránce..